Český ráj

Další nádherné místo v naší malé krásné zemi. Rozhodně jsme nezvládli ani zdaleka vše a určitě jsme tu nebyli  naposledy, ostatně ani poprvé :-).

27. 8. 2016

Dnes započalo naše třídenní putování Českým rájem. Z Prahy jsme přijeli do Mnichova Hradiště, odkud jsme se po červené vydali na hrad Valečov. Potud to byla asi nejmíň příjemná část cesty, jelikož jsme šli spíše po polních cestách. Dnešní teploty se vyšplhaly nad 30°C.

Zřícenina hradu Valečov nabídla vstup do chladivého světa Prachovských skal. Ostatně to byl jeden z důvodů, proč jsme se na konci srpna vydali zrovna sem. Kromě toho, že zdejší kraj nabízí jedny z nejkrásnějších scenérií u nás. Dál nás tedy vedla krásná cesta lesem mezi skalami.

Potkali jsme skupinku bosých turistů a na jejich popud si také zuli naše pohorky a kousek šli bosky. V chladivém písku to bylo moc příjemné.

Dnes jsme putovali Příhrazskými skalami až k Drábským světničkám, kde jsme šplhali po skalních vyhlídkách. Byla to nádhera!

K dnešnímu cíli, hradu Kost nám zbývalo asi ještě 10 km. Hrad už jsme bohužel nestihli otevřený, ale alespoň jsme si prohlédli nádvoří. Mě se vybavily zážitky z dětství, kdy jsme jednu cyklistickou dovolenou ztrávili v nedalekém Bakově a podnikali výlety místnimi lesy.

Lesy v okolí Kosti

Z podhradí nám jel autobus do nedaleké Sobotky, kde jsme přenocovali. Zítra se těšíme na Prachovské skály! 

28. 8. 2016

"Blažen je člověk ten, jenž plně prožil celý den a v hloubi srdce šťasten byl. Ten může říst, zítřku můj buď jaký chceš, dneska jsem žil! Co víc můžu chtít?"

"Když ses napil, utři bradu, podej svému kamarádu."

A další podobná trampská moudra jsme viděli na věži zámku Humprecht, kde se nachází výstava o trampingu.

V 11:22 jsme naskočili do vláčku, který nás odvezl do Hrdoňovic, odkud jsme vyrazili do Prachovských skal. Cestou jsme prozkoumali skalní hrad Pařez. Dnes z něj zbyly jen dochované světničky vytesaně ve skále. Jak jsme se dozvěděli, tyto sloužily jako sklepení.

Poté jsme již vstoupili do skalního města, kde jsme prošli několik vyhlídek, protáhli se skrz několik komínů a úzkých chodeb. Těm říkáme pracovně "zkouška tučnosti". Skalní město bylo plné horolezců, kteří zdolávali nejrůznější útvary. Dva z nich se zrovna pokoušeli zdolat Prachovskou jehlu. Už samotné putování skalami bylo úžasné, jaké to teprve musí být zdolat akový vrchol?

Úplně jsme si při procházce ve skalách zapomněli zazpívat "Proč bychom se báli na Prchovské skály, dudlaj dudlaj dá..."

Prachovské skály

Naše další cesta vedla k Jinolickému rybníku, kde jsme se asi na hodinku uvelebili na písčité pláži a spolu s dalšími rekreanty si užívali chladivé vody. Dnešní teplota vzduchu opět překonala 30°C.

V 16:00 nám jel z Jinolic vlak do Rovenska pod Troskami, kde jsme ve stínu hradu Trosky přenocovali.

29. 8. 2016

Poslední den naší rajské dovolené v Českém ráji nás zavedl nejprve na hrad Trosky. Vyšli jsme na obě věže, Pannu i Babu, ke kterým se váže pověst. 

Šli jsme dál na Hrubou skálu, kde jsme si užili opět několik dechberoucích výhledů a stejnojmenný zámek. Navštívili jsme ještě hrad Valdštejn a odtud již sbíhali dolů do Turnova, kde jsme nasedli na vlak do Prahy.

Hrubé skály